Původní ilyrsko-řeckou osadu Aspalathos si vybral císař Dioklecián za místo pro svou rezidenci po abdikaci (pocházel ze sousedních Salon, byl Ilyr). Zde žil do smrti a byl zde i pohřben. Palác pak sloužil jako útočiště sesazených římských císařů a jejich rodin. Ve Splitu, v jeho pevných hradbách našli nový bezpečný domov utečenci ze sousedních Salon po jejich zničení Avary a Slovany v 6.stol. Split se stal v 5.stol. biskupským sídlem. Za chorvatských králů došlo k jeho opětovnému rozkvětu, stejně jako za chorvatsko-uherských králů, za nichž Split získal autonomii. V 15.stol. přervala tento úspěšný rozvoj Benátská republika, která jej zbavila všech práv a svobod. V 16.stol. v období humanismu bylo město důležitým střediskem chorvatské kultury. Nejvýznamnějším představitelem humanismu ve Splitu byl splitský rodák - filozof, spisovatel a učenec evropského formátu Marko Marulić, mimo jiné autor první tištěné knihy v chorvatštině. Od 16.stol. byl Split ve stálém nebezpečí tureckých nájezdů. Hranice území ovládaného Benátskou republikou a tureckou říší vedla sousedním Solinem, na říčce Jadro. Znovuoživení přišlo až po pádu Benátské republiky koncem 18.stol., za krátkého francouzského panství. Za následující rakouské vlády byl Split jedním z hlavních ohnisek boje za národní obrození a uvědomění Chorvatů. V r. 1918 se stal spolu s celou Dalmácií součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Za druhé světové války byl okupován Italy, po nich Němci. Osvobozen byl v r. 1944 a byl vrácen Chorvatsku v rámci Jugoslávie.

Hlavní památky:

Diokleciánův palác (Dioklecijanova palača) Peristyl Diokleciánova paláce byl vybudován na přelomu 3. a 4.stol. římským císařem Diokleciánem jako jeho sídlo po abdikaci v r.305. Dioklecián pocházel ze sousedních Salon (Salonae), hlavního města římské provincie Dalmácie. Tam se narodil jako syn propuštěného ilyrského otroka. Palác vybudován jako přepychové reprezentační sídlo obrovských rozměrů a zároveň jako opevněný vojenský tábor; mísí se v něm antické prvky s východními. Město Split se od začátku rozvíjelo nejprve uvnitř hradeb opuštěného paláce, upravovaného a přestavovaného podle potřeby usedlíků. Ještě dnes žijí uvnitř jeho hradeb téměř 3 tis. lidí.
K hlavním pozoruhodnostem paláce patří: zachované opevnění paláce, především hradby a tři brány: Zlatá brána (Zlatna vrata), Stříbrná brána (Srebrena vrata) a Železná brána (Gvozdena vrata); sklepní prostory, tzv. substrukce k vyrovnání terénu, největší dochovaný římský krytý prostor na světě. Vyčištěné a zpřístupněné poskytují dokonalou představu o prostorovém členění, architektonickém řešení a vzhledu někdejších císařských síní, které byly nad nimi. · Diokleciánovo mauzoleum, přeměněné v raném středověku v mariánskou katedrálu, později katedrálu sv. Domnia (Sveti Dujam či Duje), místního mučedníka a patrona města. V interiéru s původní výzdobou z Diokleciánovy doby řada vynikajících uměleckých děl (románské vyřezávané vstupní dveře, řezané lavice, cenné obrazy, reliéfy a oltáře s hroby křeťanských mučedníků). · Zvonice katedrály ze 13. - 15.stol., dnes přístupná vynikající vyhlídková věž. · Krypta mauzolea, dnes kaple sv Lucie, přístupná. · Klenotnice a knihovna s vynikajícími uměleckými díly, přístupná. · Římský peristyl, vnitřní nádvoří paláce se sloupovým ochozem, prothyron a vestibul, odkryté zbytky výzdoby císařských komnat, zbytky therm. · Jupiterův chrám, přeměněný v 8. stol. v křesťanské baptisterium sv.Jana Křtitele (Sveti Ivan Krstitelj), původní římská plastická výzdoba a zaklenutí, dále díla starochorvatských kameníků a sochařů. · Četné cenné románské, gotické, renesanční a barokní paláce Ivelliů, Papaliů, Marulićů, Cindrů, J. Dalmatince.- kostelíky: renesanční kostelík sv.Rocha (Sveti rok), kostelíky ve Zlaté bráně a v Železné bráně (kostelík v Železné bráně je v generální opravě, nepřístupný).

Pamětihodnosti mimo palácové hradby:
·Socha biskupa Řehoře Ninského (Grgur Ninski), středověkého bojovníka za slovanskou liturgii, dílo I. Meštroviće, vynikajícího chorvatského sochaře první poloviny 20. stol.
· Národní náměstí (Narodni trg) s paláci Karepićů a Kambjů.
· Náměstí Bratří Radićů (Trg Braće Radića) s palácem-muzeem, sochou Marka Maruliće, benátskou opevněnou Hrvojovou věží (Hrvojev toranj).
· Kostel sv. Františka a františkánský klášter (Sveti Frane, franjevački samostan), románsko-gotická křížová chodba, náhrobky významných historických osobností.
· Městská čtvrť Poljud s františkánským klášterem, renesanční křížová chodba s částí někdejšího opevnění, umělecká díla v klenotnici. V sousedství kláštera jsou v této čtvrti dva moderní stadiony klubu Hajduk Split, fotbalový a plavecký.
· Kostel sv. Trojice (Sveto Trojstvo), vynikající památka z 8. až 9.stol., otevřený jen nepravidelně.
· Vyhlídkový vrch Marjan s krásným lesoparkem, několik kostelíků z 9. až 15.stol., malé zoo, na úpatí stará lidová čtvrť Veli Varoš se svéráznou architekturou.
· Na okraji města směrem na Solin římský vodovod - akvadukt ze 3. stol., dosud používán.